Druhý semestr na FIT ČVUT

Po uplynutí jednoměsíčních prázdnin mezi 1. a 2. semestrem nastal čas nastoupit zpět na Fakultu informačních technologií ČVUT do Prahy. Jaký byl druhý semestr? Dočtete se v tomto článku.

První týdny 2. semestru (ubytování, předměty)

Již v průběhu zkouškového období 1. semestru jsem se přestěhoval ze Strahovského bloku 10 na Dejvickou kolej blíže škole. Už tehdy mi bylo řečeno, že někdy v únoru proběhne výměna oken a naneštěstí to dopadlo tak, že nám okna měnili zrovna 1. týden semestru (byť na půlce kolejí je měnili týden předtím), od pondělí do středy. První 3 dny jsem tedy musel strávit na vedlejší Sinkuleho koleji, kde jsem se nachladil a také jsem poprvé zaspal (naštěstí když zaspíte a bydlíte 5 minut od školy, není to zas takový problém). Ve středu jsem se mohl nastěhovat zpět a potkat svého nového spolubydlícího, Itala Marca P.

Zatímco 1. semestr jsem měl rozvrh dost volný, ve druhém jsem se rozhodl pro expresnější variantu - 3 volitelné předměty, celkem 30 hodin času ve škole, který jsem si dal do 3 dní - v podstatě jsem tedy ve škole trávil celé úterý, celou středu a celé pondělní odpoledne a večer. To se ukázalo následně jako chyba, protože jsem byl ve stresu, abych vše stihnul a ihned po skončení výuky (středa odpoledne lichý týden, čtvrtek odpoledne sudý) jsem spěchal na vlak, a tak jsem si nemohl ani pořádně užít Prahu.

Z předmětů mě nic přílišně nezaskočilo, úvodní přednášky byly v každém předmětu v pořádku, líbily se mi jak databáze (DBS, tak nějaký úvod do lineárních rovnic a matic (LIN). Úterní ranní cvičení elektrotechniky (SAP) jsem úspěšně zaspal, takže jsem si ho dohnal ve středu večer. Java (PJV) nebyla pro mě nic nového, programování v C++ (PA2) se mi (ze začátku, nutno podotknout) líbilo. Angličtina (A2L) vypadala také velmi zajímavě.

Se semestrem, tak jak probíhal, jsem byl celkem spokojen - byť to bylo opravdu ty 3 dny velmi náročné, přes víkend, čtvrtek a pátek jsem se vždy pořádně vyspal, odpočinul si a naučil se. Taky jsem stihl za první tři týdny udělat semestrální práci do databází, byť jsem na ni samozřejmě nadále prováděl určité korektury.

4. týden - corona time!

Už od ledna se ve zprávách šířily děsivé zprávy o koronaviru - o jeho rychlém šíření, extrémních příznacích, vysoké smrtelnosti... Jelikož jsem byl už jaksi zvyklý na to, že zprávy zkrátka všechno přehánějí, slušně jsem to ignoroval, i když už byl první případ v Itálii, i když už byl první případ v Česku (o tom jsem se mimochodem dozvěděl po cestě vlakem v pondělí 3. týdnu semestru). Proto mě celkem důrazně zaskočilo, když hned v pondělí ve 4. týdnu semestru rektor ČVUT zakázal výuku a dva dny poté, ve středu zakázalo ministerstvo školství (prozatím) na 2 týdny kontaktní výuku na základních a středních školách. Byl tedy čas jet předčasně (v mém případě v úterý) domů.

Nečekal jsem, že by se něco příliš špatného mohlo v Česku stát, takže jsem si všechno oblečení a jídlo nechal na kolejích a počítal jsem s tím, že prostě ty 2 týdny z domu nějak zvládnu. To, že jsem následující 3 dny jen ležel na posteli v hlubokém smutku byla další věc. Každopádně, čím dál tím víc čas utíkal a já jen věděl, že bude třeba nastoupit na distanční verzi klasické výuky.

Nadějný březen, nadějný duben...

Ohledně návratu do školy jsem byl celou dobu velmi optimistický - když byl nouzový stav do 22. března, věřil jsem, že se 23. března vrátíme do školy. Tak stejně vždycky když se posunul. Trochu tomu přispěl i celkový přístup vyučujících, kdy odpověď na jakoukoliv otázku z kategorie "Jestli/jak/kdy bude zkouška / zápočet / další přednáška?" zněla odpověď jednoznačně "Nevím, protože děkan neví, ten neví, protože rektor neví, ten neví, protože ministerstvo školství neví..."

Tato "naděje" mě také neustále držela v aktivním sledování veškerých přednáškových streamů, souslednosti cvičení - přednáška 1:1 vůči normálnímu stavu, zkrátka celou dobu až do konce dubna jsem byl vždy připraven jít další den už na klasickou kontaktní výuku, jenže se nakonec ukázalo (všichni realisté/pesimisté by řekli, že to bylo jasné už od začátku), že bude třeba téměř vše zakončovat distančně a k tomu už v jednotlivých sekcích věnovaných jednotlivým předmětům.

Anglický jazyk pro IT [BI-A2L] (Z, 2 kredity) - volitelný předmět

Součástí studia bakaláře na FITu ČVUT je povinná zkouška z angličtiny, kterou lze udělat různými způsoby. Doložením certifikátu, rovnou bez přípravy anebo připojením se do jednoho z 6 přípravných kurzů (A0Z, A0L, ..., A2L). Všechny přípravné kurzy až na poslední jsou bezkreditové, poslední právě za 2 kredity a je to opravdu už předstupeň zkoušky z angličtiny po přípravných kurzech (BI-ANG), kterou jde následně absolvovat jakýkoliv následující semestr.

Vzhledem k tomu, že jsem měl na střední vynikající angličtinářku, uvažoval jsem o možnosti jít na zkoušku přímo, pak jsem se ale rozhodl, že ty 2 kredity za tento přípravný kurz nezahodím a půjdu nejdříve na přípravný kurz, pak (v 3. semestru) na zkoušku a tak se i stalo. Cvičení mi připadla přiměřená, domácí úkoly také a za kontaktní výuky jsem stihl odprezentovat i povinnou prezentaci (na téma Sudoku, což byl můj seminární projekt na SŠ). Distanční výuka probíhala formou každotýdenních domácích úkolů především z učebnice Career paths.

Zápočet by byl za normálních podmínek udělován za testy v semestru, vzhledem k situaci se ale vedoucí předmětu rozhodla, že tyto testy NEbudou na úkor ústního distančního zkoušení. Taky jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl si zkoušku z angličtiny udělat až další semestr. Nové podmínky zápočtu bylo odevzdání všech domácích úkolů, které jsem tedy odevzdal a získal tak své první dva kredity za 2. semestr. Předmět byl středně obtížný a nemít zkušenosti ze střední, určitě bych šel na dřívější kurz (A1L, A2Z...)

Databázové systémy [BI-DBS] (A, 6 kreditů)

Už při předběžném pohledu na tento předmět na konci 1. semestru jsem tušil, že pro mě nebude obtížný a tak to i bylo. Hlavním centrem předmětu byla semestrální práce - vytvoření databáze na námi určené téma (v mém případě Restaurace Zdeňka Pohlreicha) a její kompletní návrh (konceptuální model - diagramy, relační model, tabulky) a následně zformulování 25 dotazů v SQL a relační algebře. SQL jsem již z mých předchozích programovacích pokusů znal, takže jsem navrhoval trochu z opačné strany - nejdříve jsem sepsal dotazy a až pak databázi, což se mi lehce vymstilo a určitě bych to nedoporučoval. Obtížné to každopádně nebylo a s trochou snahy šlo semestrální práci hravě udělat a obhájit (distančně, po 3 týdnech neustálého bombardování cvičícího dotazy, kdy už můžu obhajovat) se mi také povedlo rychle.

Zkouška již byla zajímavější - do poslední chvíle (začátku května) se pořád ještě pracovalo s variantou klasické kontaktní zkoušky, s vládním omezením na 15 lidí v učebně. Nakonec se ale vedení předmětu (sympatičtí Michal Valenta a Jiří Hunka, na které budu určitě rád vzpomínat) rozhodlo dát veškerý důraz na semestrální práci (tedy získání zápočtu i známky záviselo jen na semestrální práci) a zkouška i test v semestru měly tedy symbolické jednobodové minimum, jen abychom si je udělali (a to byl způsob snahy boje proti plagiátorství a podvádění).

Přednášky i prosemináře byly všechny online, cvičení formou konzultací na Teams. Podmínky v semestru mi připadly nerozlišitelné vůči tomu, jak to bylo předem, u zkoušky mě trochu zarazilo minimum bodů na A - 60 z 60. Vzhledem k tomu, že šlo ale v podstatě zdarma získat 3 bonusové body za dřívější odevzdání semestrální práce a zaokrouhlovalo se nahoru (59.01 = 60 = A), A jsem nakonec získal.

Tělesná výchova 2 [BI-TV2] (Z, 0 kreditů)

Podobně jako to v prvním semestru, i tentokrát jsem si zapsal turistiku. Vzhledem k vzniklé situaci se ale ÚTVS (ústav tělovýchovy a sportu) ČVUT rozhodlo udělit zápočet všem studentům bez ohledu na účast a sportování ať už cvičili doma, nebo ne. Já se rozhodl si na doporučení vedení zorganizovat pár vlastních menších výletů po okolí Moravskoslezských Beskyd. To byl opravdu zápočet zdarma :-)

Struktura a architektura počítačů [BI-SAP] (A, 6 kreditů)

Pokračování předmětu zdarma, BI-CAO, které zdarma určitě nebylo. Struktura a architektura počítačů, vedena p. Kubátovou (x CAO - p. Novotný), mi připadla mnohem hůře vedená. Přednášky byly nepřehledné a většinu látky jsem se učil sám z jiných zdrojů, především ze zkušeností s děláním daných úloh a Wikipedie. Prosemináře, které oproti CAO přibyly, přibyly určitě oprávněně a velmi se mi líbily - propočítaly se tam všechny důležité početní příklady. Laboratoře (honosnější název pro cvičení) spočívaly především v plnění úloh okolo FPGA Basys3 desky (programovatelné hradlové pole) a následně AVR Atmel (assembler).

V tu chvíli, kdy předmět přešel do distanční podoby, nám bylo sděleno následující: "Přednášky a prosemináře máte nahrané z roku 2013, laboratoře si vypracujte sami dle návodu na courses po simulaci (otestovat na zařízení je nešlo, každý nemá doma Basys3/AVR)". Přednášky tím, že mi nedávaly smysl ani kontaktně, jsem vždy jen proklikal a spíše se snažil si něco vypsat z Wikipedie a z přednáškových slidů. S laboratořemi jsem bojoval, jelikož jak Vivado (pro Basys3), tak Atmel AVR studio jsou programy pouze pro Windows, takže jsem si musel osvěžit opět instalaci Windowsu na Mac (srdcervoucí záležitost pro Apple lovera jako mě).

Zápočtové testy probíhaly +/- v klasickém termínu, první přes Microsoft Forms (nejhorší nástroj na testy), druhý přes Moodle (taky nic moc, ale určitě lepší). Oba dva se mi (nechápu jak) povedlo napsat na cca 90%, spolu s udělanými úlohami ze semestru a bonusovými body za originalitu řešení jsem tedy získal dostatek bodů na A ze semestru a zkoušku jsem tedy nemusel podstupovat.

Programování a algoritmizace 2 [BI-PA2] (A, 7 kreditů)

Opětovně ústřední předmět bakalářského programu informatika, jeden z nejtěžších, proto za 7 kreditů. Klasické přednášky, tentokrát jsem je neměl s Balíkem, ale s typickou ikonou PA{1,2}, uspávačem Vogelem, prosemináře s úžasným Láďou Vágnerem a na cvičení jsem si tentokrát vybral D. Bernhauera. Přednášky mi přišly celkem v pořádku, výklad jsem ani neposlouchal, ale byl to dobrý čas na to si udělat výpisky ze slidů, na prosemináři samozřejmě poslouchat bylo to hlavní.

Domácí progtestové úlohy byly tentokrát řádově složitější a vzhledem k tomu, že jsem doma musel dělat úkoly i sledovat přednášky jsem na ně měl jen víkend, což se projevilo především v bodování. Jen dvě úlohy jsem zvládl na plný počet bodů (nebo plný bonus), u ostatních jsem je musel opustit třeba v 90%. Znalostní testy byly také domácí formou, což mi celkem vyhovovalo, byť se mi třetí úplně nepovedl. Na semestrální práci, ústřední části celého předmětu (jediná nutná podmínka zápočtu), jsem strávil nejvíce práce a to od půlky března do půlky května.

Přednášky, prosemináře i cvičení byly dobře streamované, všechny mi připadaly mnohem lepší (byť delší) než ty klasické. Informace k organizaci byly jako všude opět lehce chaotické, dalo se to ale zvládnout a to také díky tomu, že se nakonec rozhodlo, že se NEbude konat vůbec zkouška a body ze zkoušky se přesunou na domácí úlohy, znalostní testy a semestrální práci (což mě lehce zaskočilo, protože jsem na tom nebyl bodově tak jako v PA1 [~70/50].

Ze semestrální práce, která byla závěrečná a obhajovala se distančně jsem měl největší nervy, povedlo se mi ji ale obhájit na 97%, tedy ve výsledku jsem získal A, byť jsem měl mnohem méně bodů, než kolik bych mohl mít, kdybych měl na domácí úkoly více času, ale s tím se nedá nic dělat. Každopádně je určitě důležité tento předmět nepodceňovat, svých 7 kreditů si zaslouží.

Právo a podnikání [BI-PRP] (A, 4 kredity) - volitelný předmět

Pokračování předmětu BI-PAI z prvního semestru. Oddechové večerní pondělní přednášky (nejdříve kontaktně, pak distančně přes jit.si meet). Předmět mi dal dostatečné informace, které jsem od něho chtěl, i když půlka přednášek odpadla. Zkouška byla nakonec místo ABCD otázek kontaktně ABCD otázky distančně, což mi vyhovovalo a předmět jsem tedy dal na A (kdybych měl o půl bodu méně, měl bych B). Předmět určitě doporučuji, dá podobně jako PAI dostatečné informace.

Programování v Javě [BI-PJV] (A, 4 kredity) - volitelný předmět

První programovací volitelný předmět, který jsem si vybral, jelikož mám již s Javou nějaké zkušenosti a celkem mě zajímalo, jak na tom jsem. V předmětu jsem si ověřil, že mám všechny nějaké ty základní znalosti a pouze jsem se přiučil trochu teorie, i když mi paradoxně do Javy více dalo PA2 a C++ než PJV. Zápočet byl za semestrální práci nebo domácí úkoly (prvních 5 přes progtest, poslední 2 odevzdávány distančně přes hovor) a následně za Moodle kvíz jako v minulých letech. Organizace byla v pořádku, streamovaná výuka mi taky vyhovovala (byť méně než kontaktní) a předmět jsem dal na A ze semestru. Určitě doporučuji spíše později než v 2. semestru, člověk má pak předmět více jako opakování.

Lineární algebra [BI-LIN] (A, 7 kreditů)

Definitivně nejtěžší předmět celého 2. semestru. Tento předmět nemá ani náhodou cenu podceňovat ani za normálních podmínek a kvůli distanční výuce (a tedy ještě menší motivaci počítat průběžně) byl pro mě mnohem obtížnější, než jaký by byl s kontaktní výukou. Absence zápočtových testů a online přednášek znamenaly, že jsem se hned ze začátku dostal do dvoutýdenního skluzu, který jsem doháněl až v půlce květnu spolu se začátkem zkouškového.

Přednášky byly dostupné jako nahrávky z loňského semestru, cvičení jako doporučení na výpočet příkladů z PDF na courses + doplňující videa přednášejících + cvičení J.Spěváka. Tato kombinace byla pro přípravu úplně dostačující, nemluvě o celém KAM (katedra aplikované matematiky) systému MARAST (kvízy, cvičebnice), Facebook podpory a letos nově i Discord podpory a konzultací přes Microsoft Teams a Google Meet.

Zápočet byl udělován v podstatě zdarma, jen za vyplnění dvou zápočtových kvízů na MARASTu (10b) a doplňujících kvízů ke cvičení na MARASTu (4b). Zkouška byla stanovena na 90b, tedy jako rozhodující věc mezi uděláním a neuděláním předmětů a měla klasický obsah - kvízové otázky 6b + teorie 28b + 2 příklady po 10 bodech (= 54b) s následným přebodováním na 90b. Bylo rozhodnuto, že zkouška bude kontaktně celý květen, červen, prázdniny a září - vždy jednou za 1/2 týdny 4 místnosti po 15 lidech.

Původně jsem chtěl jít hned v prvních týdnech, jak jsem se ale dostával do skluzu, bylo jasné, že budu muset posunovat, až jsem se nakonec posunul na úterý 9.6. Zkoušku jsem (kontaktně, po noci, kdy jsem skoro nespal) napsal s celkem dobrým pocitem a v podstatě 2měsíční částečnou a 1měsíční intezivní přípravou a nakonec (k mému údivu) jsem jí zvládl napsat na A a zakončil jsem tím tento 2. semestr.

Závěrem

Druhý semestr byl ideálním doplňkem k prvnímu. V prvním semestru jsem měl ideální první část a horší zkouškové (špatná organizace - vše v jednom týdnu a pak jeden měsíc nuda), v druhém semestru jsem si zase šíleně nastavil rozvrh, ještě k tomu přišel koronavir, ale zase zkouškové bylo celkem v pořádku (jedna zkouška týdně a nakonec i závěr se povedl - v pondělí do Prahy, odhlásit z koleje po trochu zmatcích, v úterý na zkoušku a zase zpět domů).

Takže vzhůru na prázdniny a v září do 3. semestru!